Jako halogeny (halové prvky) označujeme první čtyři prvky 17. (VII.A) skupiny periodické tabulky prvků. Jsou to fluor, chlor, brom a jód. Někdy se k nim připojují další dva prvky, které jsou ve stejné skupině. Prvním z nich je astat, jehož vlastnosti nejsou příliš známy a podle hranice mezi kovy a nekovy by se řadil spíše k polokovům. Druhým prvkem je ununseptium, jehož protonové číslo je 117 a zatím nebyl objeven. Název halogen je odvozen z řečtiny a znamená solitvorný. Všechny halogeny mají ve své valenční elektronové vrstvě 7 elektronů.
Halogeny jsou velmi reaktivní, proto vyskytují se pouze vázané ve sloučeninách. Nejrozšířenějším halogenem je chlor. Fluor a chlor jsou za normální teploty plyny, brom je kapalina a jód je pevná látka, která velmi snadno sublimuje.
Tvoří dvouatomové molekuly ve všech skupenských stavech.
Fluor má ze všech známých prvků největší hodnotu elektronegativity (asi 4,0-4,1). Sloučeniny halogenů s elektropozitivními kovy jsou iontové.
Mnemotechnická pomůcka
Fikaní Chlapíci Brousili Italům Arnoštky
Fanda Cloumal Bratrem Iako Atlet
Hanu Libal Na Krk Robustní Cestmistr Franc
Bežela Magda Caňonen Srazila Banán Ramenem
Fešácký Covboj Nick Rumploval Rohem Pod Ostnatým Ireniným Plotem
Cucej Agar Auguste
Znáš Cedry Hágu
Bojácný Ali Galantně Inkasoval Tlapou
Což Sis Gertrudo Snědla Plombu
Náš Pan Asistent Sbaštil Biftek
O Slečno Sejměte Teď Podprsenku
Herbert Nechtěl Armádní Krasavici Xenii Ranit
Výskyt halogenů v přírodě
Fluor: fluorit (kazivec) (CaF2), apatity, Kryolit (Hexafluorohlinitan sodný - Na3AlF6) Chlor: halit, sůl kamenná (NaCl), sylvín (KCl), karnalit - hexahydrát chloridu draselno-hořečnatého - (KCl · MgCl2 ·6 H20) Brom: mořská voda, chaluhy, slaná jezera, v malém množství doprovází sloučeniny chlóru, bromkarnalit (KBr · MgBr2 ·6 H20) Jód: (NaIO3)- v přírodě doprovází chilský ledek- NaNO3 , některé mořské nerosty, štítná žláza - součást hormonů - kromě pevných látek se sloučeniny Cl, Br, I vyskytují také rozpuštěné v mořské vodě ve formě aniontů.
Cl-: Br-: I = 200: 1: 0,1
Sloučeniny halogenů
Nejmenší možnosti pro tvorbu sloučenin má fluor, protože se vyskytuje pouze na jediném oxidačním čísle, a to na -I. To znamená, že tvoří pouze fluorovodík, jeho vodný roztok nazývaný kyselina fluorovodíková a její soli fluoridy. Navíc se vyskytuje v organických sloučeninách, např. difluordichlormethan apod.
Zbylé tři halové prvky mají možnosti oproti fluoru relativně velké. Chlór, brom i jód se vyskytují v těchto oxidačních číslech: I-, I+, III+, V+ a VII+, chlór a brom navíc na IV+, chlór dokonce i na VI+. V chloridech, bromidech a jodidech, chlorovodíku, bromovodíku a jodovodíku a jejich vodných roztocích mají oxidační číslo I-. Na kladných hodnotách jsou vázány např. v oxidech: oxid chlorný Cl2O, oxid chloristý Cl2O7, oxid oxid bromitý Br2O3 nebo oxid jodičný I2O5. Všechny oxidy těchto tří halogenů jsou kyselinotvorné, tj. při jejich reakci s vodou vznikají příslušné kyseliny, např. kyselina jodičná či bromná. Všechny tyto kyseliny jsou jednosytné, tudíž tvoří jednu řadu solí, např. kyselina chlorná tvoří chlornany, bromitá bromitany a jodičná jodičnany. Navíc jsou tyto tři halové prvky vázány také v organických sloučeninách např.: vinylchlorid, brommethan, trichlorethylen apod.